Recenze CD: The Jonathan Gaudet Hot Four – Carnaval

Jonathan Gaudet je kanadský hudebník, spisovatel, výtvarník a cestovatel. Dříve než se usadil v České Republice žil a pracoval ve Francii, Argentině a Spojených Státech. Tak jak je pestrá jeho mimohudební činnost, pestrostí hýří i jeho hudba. Vedle vlivu legendárního Roberta Johnsona a současného mistra bottleneck guitar stylu Boba Brozmana se hlásí i k dalším odkazům, například kanadského šansoniéra Felixe Leclerca nebo argentinského folkového zpěváka a kytaristy Raúla Alberta Antonia Gieca známého jako León Gieco. Toto vše spolu s vlastními kompozicemi předvádí již třetí sezónu na české hudební scéně.

Na českých klubových a festivalových pódiích jej možno spařit jednak v duu se svým hudebním partnerem, kterým je po odmlce na scénu se navrátivší hráč na foukací harmoniku Jaromír Hůla, jehož mistrovská technika nám tak byla na čas utajena. K Jonathanovým projektům však také patří rozšířené sestavy pod názvy "The Jonathan Gaudet Hot Three" nebo též "The Jonathan Gaudet Hot Four".

"Horká čtyřka" je právě oním tělesem, které je zaznamenáno na pomyslné drážky již třetího Jonathanova alba, neb kromě alb "Dans ma cuisine" a tohoto zcela nového pod názvem "Carnaval" realizovaných a vydaných již právě v Čechách, debutoval již v roce 2007 bluesovým albem "Down the Bayou Blues". Vedle již zmíněného Jaromíra jsou mu zde spoluhráči Milan Truneček na basu a Láďa Sosna na bicí a v jedné skladbě hostující Kevin Hawkins na harmoniku.

Osm skladeb z pera Jonathana, kromě dvou až tří dvanáctitaktových témat, odrážejí především autorovu zálibu ve folkových popěvcích francouzské či španělské provenience. Bluesovou klasiku, tak jak by ji očekávali bluesoví fans, zde představují především převzaté skladby, a to jednak z dílny bluesových ikon jako Brownie McGhee & Sonny Terry, Big Bill Broonzy a Elmore James, plus skladba současného kanadského bluesmana Davida Gogo. Takže shrnuto, je to zde půl na půl, folk až skoro ethno se mixuje s blues, což je možná trochu na škodu neb takto by album rádo chtělo oslovit jak folkové tak bluesové příznivce, čemuž z letité zkušenosti nedávám takovou šanci, jako kdyby své příznivce potěšil albem samostatně věnované jak jeho lásce k folklorním oblastem a další jen oblasti blues, kde je asi ta pravá parketa pro jinak výbornou Jaromírovu harmoniku. Každopádně je však album jakýmsi příslibem toho, že vidět a slyšet tuto sestavu například na scéně vašeho klubu, bude velice příjemným zážitkem.

Bohuslav B.B. Budina